Text evangelia na 19.3. je J 9,1-41
Na jedné straně tu byl slepý, který neviděl na cestu, ačkoli byl bílý den. Ježíš ho poslal k rybníku, on šel, očistil se vodou a prohlédl. I pro dříve slepého nastal den plný světla.
Na druhé straně tu byli ti, kteří hřímali, že vidí. A přitom byli slepými posly noci – kam přišli, tam se stmívalo a nakonec nebylo vidět na krok.
A také tu byli ti, kteří řekli: „Zeptejte se jeho, je dospělý.“ (v21 – možná to mysleli jinak, než jak mne to dnes oslovilo, ale…) Vždy je ještě jiná možnost, než se nechat do věci zatáhnout. Možnost zůstat neutrální. Ponechat si odstup. Zlatá střední cesta. Vůči sporům na pracovišti, vůči Ukrajině a Sýrii, vůči problémům u sousedů, … ano, i vůči Božímu království. Vždy můžeme zůstat neutrální, zůstat stranou.
Zůstaneme-li stranou v případě Božího království, je to docela problém. Zůstaneme-li stranou a neutrální vůči ostatním věcem, možná si budeme připadat moudří. Ale něco mi říká, že bychom mohli být odhaleni jako poslové tmy a v posledku zůstat kdesi stranou i s naší moudrou neutralitou.
„Pokud jsi neutrální, když se děje nespravedlnost, zvolil jsi stranu utlačovatele.“ Desmond Tutu