Text evangelia na 2.4. je Mt 21,1-11

Lidé se sbíhají a provolávají slávu: „Hosana, synu Davidovu!“ To jistě jede izraelský král, jen ho v té tlačenici ještě nevidím. Nejprve poběží zbrojnoši a pak už bude slyšet dusot koní. Římané si na tuhle maršparádu potrpí. A nejen Římané.

Ale ouha – místo zbrojnošů jsou tu venkovští rybáři, dusot koní nahradilo hýkání osla, který pohazuje dlouhýma ušima. A na oslu sedí… tohle, že je král?!

Ježíš uchystal parodii na všechny červené koberce. Hru na mocné a slavné – toto odedávné drama – dnes sehrál jako frašku a komedii.

Za vyvedenou taškařicí je skryto něco víc. Ježíš přijíždí tak, jak řekl prorok Zachariáš 9,9 – tichý a pokorný, sedící na oslu. Plní tak vůli svého nebeského Otce. Přijíždí do Jeruzaléma a ví, že již za týden budou Velikonoce, Již za týden bude obětován beránek pro záchranu Izraele. I přesto usedá na oslátko a vjíždí do Jeruzaléma. Mistr, který omývá nohy svým učedníkům. Král, jehož království není z tohoto světa.