Text evangelia na 20.11. je L 23,33-43

Přemýšlím nad tím zločincem, který byl ukřižován spolu s Ježíšem.
Ještě před týdnem jsem byl na svobodě, ale pak mě chytli. Soud byla fraška – rozsudek: smrt. Existuje vůbec spravedlnost? Jiným všechno prochází a já to schytám za všechny. Co si vůbec ti soudci o sobě myslí? Sami by měli být souzeni – kolaboranti a zaprodanci. Hrají si na pány a jsou ve skutečnosti jen loutky římského protektorátu.Časně ráno mi přivázali na ramena část kříže a ženou mě ulicemi za město. A pak rány kladivem jako když hřmí a už mě zvedají. Spolu se mnou další dva.Vedle mě visí Ježíš. Ten učitel, který mluvil o lásce k bližním, o Boží spravedlnosti a o království, které není z tohoto světa. A teď tu visí vedle mě!? A ještě se tomu nevinnému vysmívají – vojáci, členové rady, i ten třetí na kříži se posmívá. „To se ani Boha nebojíš!“
Přemýšlím nad tím zločincem, který tu visí na kříži. Strach z lidí už nemá. Už se bojí jen Boha. Vedle Ježíše si uvědomuje, že on na kříži visí přeci jen zaslouženě. A ke svému vyznání viny dodá: „Ježíši, pamatuj na mě ve svém království.“
… amen, pravím Ti, dnes budeš se mnou v ráji.