Text evangelia na 2.10. je L 17,5-10

Příběh o unaveném služebníku, který po návratu z pole musí ještě obsloužit svého pána a pak si teprve může sednout ke stolu, dává Ježíš za příklad, jak o sobě máme smýšlet. Vždyť jsme „služebníci nepotřební“.

Slovo ἀχρεῖος se překládá různě – neužitečný, nehodný, nezasloužící si chválu… ze všech možností volím „nepotřebný“. Občas totiž něco užitečného uděláme, i pochvalu si zasloužíme – ale to nás nečiní potřebnými – nezbytnými, nepostradatelnými. Boží království na nás není závislé, klidně se bez nás obejde. Obejde se beze mě, stejně jako se obejde bez celé církevní mašinérie.

Boží království se bez nás obejde, ale co my bez Božího království?

Pozn.: To, že náš Pán není jako ten z podobenství a místo aby přikazoval, sám se opáše a omyje nohy svým učedníkům, by nám nemělo stoupnout do hlavy. To by bylo poněkud trapné. Že mi Pán myje nohy pranic nemění na mých kvalitách. Nic to nevypovídá o mě. Vypovídá něco to o tom, v jakém království jsem se to ocitl.
… více v neděli od 9 hodin – ČCE Přestice