Jmenuji se Michaela Cimická. Narodila jsem se ve Stodské nemocnici a do svých dvaceti let žila společně se svými rodiči a prarodiči v malinkatém městečku ,spíše větší vesnici jménem Merklín. Ve dvaceti letech jsem se pak provdala a odstěhovala do Příchovic, kde jsem žila deset let, se svým synem Filipem. Bohužel jsem se v té době stačila rozvést a založit novou rodinu.

Se svým současným mužem žiji téměř 16 let a před sedmi lety se nám narodil syn Šimon. V té době jsme se také přestěhovali do domečku v Přešticích.

V životě se mi podařilo založit fungující rodinu (byť na druhý pokus). Považuji to za opravdu velké požehnáni i vzhledem k tomu, že sama pocházím z rodiny neúplné a mé dětství a dospívání nebylo úplně jednoduché. Za velký zázrak považuji také založení sociální služby, denního stacionáře Kristián v Přešticích a svoji cestu k víře. Mým aktuálním úspěchem je změna životního stylu a shození přebytečných kilogramů

Mým velkým koníčkem je rekreační sport. Běh, nordic-walking a také posilování. Miluji kulturu, zvlášť divadlo a literaturu.

ěřím v Boha, jednoduchá a stručná odpověď. Má cesta k víře ale trvala dlouho. Uvěřila jsem ve svých 33 letech, nechala se pokřtít a vstoupila do sboru Českobratrské církve evangelické v Přešticích. Od té doby jsem zažila neuvěřitelné množství zázraků a velkou změnu ve svém životě. Můj život dostal řád, nemá zarámovaný začátek a konec, ale má smysl. Je pro mě důležité vědět, že díky Bohu nikdy nejsem sama, je pro mě důležité vědět, že nemusím důvěřovat sama sobě.