Jmenuji se Dorka Satková, narodila jsem se v Českých Budějovicích a vyrostla v drážním domečku u Nedabyle.

Dnes žiji v domečku v Oplotu.

To nejúžasnější, co mne v životě potkalo, je, že si mne Pánbůh našel a díky Němu má můj život smysl. A to i ve chvílích, kdy si kvůli depresím připadám jako zavrženíhodný odpadek lidstva. I ve chvílích, kdy nechci žít, vím, že je se mnou a že mne má rád. Že jsem jeho. Je jediným pádným důvodem, proč ještě žiji. A i teď, když jsou již deprese poměrně ochočené, je vztah s Ním tím nejdůležitějším, co mám. Další úžasnou věcí v mém životě je můj manžel. Lepšího bych si ani nedokázala vymyslet. No a pak ještě naše čtyři děti.

Baví mne jen tak chodit venku a koukat, jak nám to pěkně stvořil. Občas ráda něco vyrábím. Třeba háčkované postavičky. Nebo hračky svým i přilehlým dětem. Ale ty mé už z toho vyrostly. Tak se těším, že budu moci vyrábět hračky zase jejich dětem.

Ve vztahu k Bohu je pro mne nejdůležitější vědět, že mne má rád. To mi pak dává sílu mít ráda lidi kolem sebe.